Har Adar
Har Adar ( הַר אֲדָר, podle původního místního názvu גִּבְעַת הָרָדָאר: Giv'at ha-Radar – „Radarový vrch“, který byl upraven na Har Adar – „Vrch Adar“, v oficiálním přepisu do angličtiny Har Adar ) je izraelská osada a místní rada (malé město) na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří.
Obec je situována v Judských horách v nadmořské výšce 880 metrů, cca 10 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému, cca 45 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu. Východně od města začíná tok vádí Nachal Ksalon.
Nachází se na dotyku se Zelenou linií, která odděluje Izrael v mezinárodně uznaných hranicích a okupovaná palestinská území, přičemž část jejího území leží uvnitř jižně od této linie a tedy v mezinárodně uznaných hranicích státu. Obec je součástí vnějšího prstence izraelských předměstí Jeruzalému, přičemž ale není administrativně součástí izraelské metropole. Počátkem 21. století byl Har Adar na severu oddělen od okolních arabských vesnic pomocí Izraelské bezpečnostní bariéry.
Obec je situována v Judských horách v nadmořské výšce 880 metrů, cca 10 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému, cca 45 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu. Východně od města začíná tok vádí Nachal Ksalon.
Nachází se na dotyku se Zelenou linií, která odděluje Izrael v mezinárodně uznaných hranicích a okupovaná palestinská území, přičemž část jejího území leží uvnitř jižně od této linie a tedy v mezinárodně uznaných hranicích státu. Obec je součástí vnějšího prstence izraelských předměstí Jeruzalému, přičemž ale není administrativně součástí izraelské metropole. Počátkem 21. století byl Har Adar na severu oddělen od okolních arabských vesnic pomocí Izraelské bezpečnostní bariéry.
Mapa - Har Adar
Mapa
Státní území - Izrael
Izraelská vlajka |
Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“. V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes. Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
ILS | Nový izraelský šekel (Israeli new shekel) | ₪ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
AR | Arabština (Arabic language) |
HE | Hebrejština (Hebrew language) |